|
|
Vliv kameniva na reologii vápenných malt
Vozák, Rastislav ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Vyšvařil, Martin (vedoucí práce)
Predmetom tejto bakalárskej práce je skúmanie vplyvu kameniva na reologické vlastnosti vápen-ných mált. V teoretickej časti sa táto práca zaoberá popisom typov kvapalín a základných reologických veličín. Následne sú popísané niektoré z reologických modelov správania sa nenewtonských kvapalín. Ďalej v teoretickej časti je popísané meranie toku, používané zariadenia vrátane opisu oscilačného merania a jednotlivých režimov. K popisu reológie vápenných mált bola použitá dostupná vedecká literatúra a zahŕňa vplyv prídavku rôznych druhov prísad na reologické správanie. Tiež je charakterizovaný vplyv kameniva na vlastnosti vápenných mált. Experimentálna časť sa zaoberá vplyvom troch rôznych druhov kameniva na reologické vlastnosti čerstvých vápenných mált. Bolo stanovené chemické zloženie kamenív a ich čiary zrnitosti. Nasledovali tokové merania, ktoré boli vyhodnotené do tokových kriviek. Stanovovala sa medza toku, koeficient konzistencie a tokový index. Pri oscilačnom meraní sa meral komplexný, elastický a viskózny modul a stratový faktor.
|
|
|
Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky
Markusík, David ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá reologií alkalicky aktivovaných struskových past (AAP) z důvodu důležitosti těchto vlastností u stavebních pojiv pro zpracování a aplikaci. Jsou zde zkoumány vlivy koncentrací aktivačních roztoků hydroxidu sodného a draselného na reologické vlastnosti připravovaných AAP. Po základní charakterizaci aktivačních roztoků byly provedeny rotační a oscilační reologická měření připravovaných past a pro porovnání i stanovení na střásacím stolku. Dále byly zkoumány závislosti doby tuhnutí na koncentraci aktivátoru a reologické a kalorimetrické sledování průběhu hydratace. Zjištěné výsledky prokazují zásadní vliv koncentrace a typu aktivátoru na veškerá prováděná stanovení. U past aktivovaných hydroxidem draselným dochází s narůstající koncentrací ke snižování viskozity, což koreluje s nárůstem hodnot rozlití na střásacím stolku. V případě hydroxidu sodného dochází s nárůstem koncentrace ke ztekucování do 25 hm. %. Poté došlo k prudkému snížení tekutosti, což koreluje hodnotami na střásacím stolku i průběhy paměťového modulu z oscilačních měření. V prvních minutách po namíchání byl prokázán prudšího nárůstu meze toku pro pasty s vyšší koncentrací aktivátoru.
|
|
|
Působení organických přísad v různých alkalicky aktivovaných pojivech
Markusík, David ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem organických přísad (lignosulfonátový plastifikátor, hexylenglykol) na reologické vlastnosti AAM. V práci jsou po charakterizaci prekurzorů nejprve zkoumány reologické vlastnosti neaditivovaných AAM v závislosti na volbě aktivátoru a následně vliv zmíněných přísad. Tato měření jsou následně doplněna o stanovení naadsorbovaného množství LS přísady na zvolené prekurzory v prostředí NaOH, NaVS a Na2CO3 a stanovením zeta potenciálů vybraných plastifikovaných AAP. S měřením AAM bylo paralelně prováděno i měření aditivovaných cementových past pro porovnání. Dosažené výsledky ukazují funkčnost plastifikátoru na zlepšení zpracovatelnosti AAM na bázi strusky a popílku při aktivaci NaOH. V případě past na bázi MK nebyla nalezena schopnost plastifikace v žádných studovaných prostředích. Výstup reologických měření koreloval s většinou měřených adsorpcí i stanovením zeta potenciálů. V případě aditivace hexylenglykolu byla zjištěno, že reologie měřených past je primárně ovlivněna kombinací prekurzor aditivum a jako jediný nepoužitelný aktivátor je zde NaVS, protože dochází k interakcím mezi křemičitany a hexylenglykolem a tím k zhoršení reologických vlastností aditivovaných AAP.
|
|
|
Působení organických přísad v různých alkalicky aktivovaných pojivech
Markusík, David ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem organických přísad (lignosulfonátový plastifikátor, hexylenglykol) na reologické vlastnosti AAM. V práci jsou po charakterizaci prekurzorů nejprve zkoumány reologické vlastnosti neaditivovaných AAM v závislosti na volbě aktivátoru a následně vliv zmíněných přísad. Tato měření jsou následně doplněna o stanovení naadsorbovaného množství LS přísady na zvolené prekurzory v prostředí NaOH, NaVS a Na2CO3 a stanovením zeta potenciálů vybraných plastifikovaných AAP. S měřením AAM bylo paralelně prováděno i měření aditivovaných cementových past pro porovnání. Dosažené výsledky ukazují funkčnost plastifikátoru na zlepšení zpracovatelnosti AAM na bázi strusky a popílku při aktivaci NaOH. V případě past na bázi MK nebyla nalezena schopnost plastifikace v žádných studovaných prostředích. Výstup reologických měření koreloval s většinou měřených adsorpcí i stanovením zeta potenciálů. V případě aditivace hexylenglykolu byla zjištěno, že reologie měřených past je primárně ovlivněna kombinací prekurzor aditivum a jako jediný nepoužitelný aktivátor je zde NaVS, protože dochází k interakcím mezi křemičitany a hexylenglykolem a tím k zhoršení reologických vlastností aditivovaných AAP.
|
|
|
Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky
Markusík, David ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá reologií alkalicky aktivovaných struskových past (AAP) z důvodu důležitosti těchto vlastností u stavebních pojiv pro zpracování a aplikaci. Jsou zde zkoumány vlivy koncentrací aktivačních roztoků hydroxidu sodného a draselného na reologické vlastnosti připravovaných AAP. Po základní charakterizaci aktivačních roztoků byly provedeny rotační a oscilační reologická měření připravovaných past a pro porovnání i stanovení na střásacím stolku. Dále byly zkoumány závislosti doby tuhnutí na koncentraci aktivátoru a reologické a kalorimetrické sledování průběhu hydratace. Zjištěné výsledky prokazují zásadní vliv koncentrace a typu aktivátoru na veškerá prováděná stanovení. U past aktivovaných hydroxidem draselným dochází s narůstající koncentrací ke snižování viskozity, což koreluje s nárůstem hodnot rozlití na střásacím stolku. V případě hydroxidu sodného dochází s nárůstem koncentrace ke ztekucování do 25 hm. %. Poté došlo k prudkému snížení tekutosti, což koreluje hodnotami na střásacím stolku i průběhy paměťového modulu z oscilačních měření. V prvních minutách po namíchání byl prokázán prudšího nárůstu meze toku pro pasty s vyšší koncentrací aktivátoru.
|
|
|
Vliv kameniva na reologii vápenných malt
Vozák, Rastislav ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Vyšvařil, Martin (vedoucí práce)
Predmetom tejto bakalárskej práce je skúmanie vplyvu kameniva na reologické vlastnosti vápen-ných mált. V teoretickej časti sa táto práca zaoberá popisom typov kvapalín a základných reologických veličín. Následne sú popísané niektoré z reologických modelov správania sa nenewtonských kvapalín. Ďalej v teoretickej časti je popísané meranie toku, používané zariadenia vrátane opisu oscilačného merania a jednotlivých režimov. K popisu reológie vápenných mált bola použitá dostupná vedecká literatúra a zahŕňa vplyv prídavku rôznych druhov prísad na reologické správanie. Tiež je charakterizovaný vplyv kameniva na vlastnosti vápenných mált. Experimentálna časť sa zaoberá vplyvom troch rôznych druhov kameniva na reologické vlastnosti čerstvých vápenných mált. Bolo stanovené chemické zloženie kamenív a ich čiary zrnitosti. Nasledovali tokové merania, ktoré boli vyhodnotené do tokových kriviek. Stanovovala sa medza toku, koeficient konzistencie a tokový index. Pri oscilačnom meraní sa meral komplexný, elastický a viskózny modul a stratový faktor.
|
|
|
Texturní a reologické vlastnosti kečupů
Šedivá, A. ; Štern, Petr ; Panovská, Z. ; Pokorný, J.
Reologická měření u testovaných vzorků kečupů ukázalo, že reologické tokové křivky jsou v souladu s reologickou stavovou rovnicí Herschel-Bulkleyho. Různé reologické ukazatele vzájemně korelovaly. SEnsorickou analýzou byly prokázány významné rozdíly v sensorických vlastnostech testovaných vzorků. Mezi výsledky získanými testováním vzorků při dvou teplotách byly rovněž zjištěny rozdíly. Byla nalezena průkazná závislost mezi přijatelností textury a přijatelností chuti. Ta byla zjištěna také u řad tukových emulzí a ukazuje na význam textury pro přijatelnost chuti. Výsledky sensorického hodnocení korelovaly s výsledkem reologického měření.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.